|
|
Stravitelnost krmiv pro kapra obecného
MAREŠ, Josef
Tato bakalářská práce testuje a vyhodnocuje složení a bilanční stravitelnost různých druhů krmiv i různých ingrediencí použitelné pro krmení kapra obecného. V práci se dále posuzuje vhodnost jednotlivých ingrediencí na základě stravitelnosti samostatných živin. Z výsledků vyplývá, že správnou kombinací krmiv dojde ke zlepšení efektivity v chovu kapra obecného, sníží se spotřeba krmiva, zvýší se přírůstek. V neposlední řadě by mělo dojít ke snížení negativního dopadu přikrmování na kvalitu vodního prostředí. Bakalářská práce sumarizovala doposud známé hodnoty stravitelnosti u jednotlivých krmných ingrediencí pro kapra. Následně se zabývala vlastním experimentem, který byl časově velmi náročný. Podařilo se potvrdit některé již známé hodnoty, ale také zjistit úplně nové informace o hodnotách obsahu jednotlivých komponent v krmivech a jejich následné využitelnosti. Výsledky pro pšenici a kukuřici byly porovnány s naměřenými hodnotami jiných autorů. Tritikále, dafnie a larvy pakomára byly pro experiment použity prvně, tudíž hodnoty nebylo možné porovnat, ale podařilo se analyzovat základní informace, které dobře poslouží pro další výzkum v této oblasti. Průměrný obsah jednotlivých parametrů u obilovin byl: 16 % obsahu bílkovin a stravitelnost 64 %, obsah tuků 2 % a stravitelnost 70 %, obsah BNLV 74 % a stravitelnost 74 %. Obsah vlákniny 5 % a popelovin 2 % s velmi nízkou stravitelností. Obsah fosforu 0,6 % a stravitelností 30 %. Průměrný obsah jednotlivých parametrů u přirozené potravy byl: obsah bílkovin 55 % a stravitelnost 86 %, obsah tuků 5 % a stravitelnost 74 %, BNLV 20 % a stravitelnost 41 %, obsah vlákniny 7 % a stravitelnost 8 %, obsah popelovin 14 % a stravitelnost 30 %, obsah fosforu 1,2 % a stravitelnost 74 %. Výsledným prvkem bylo stanovení nejvhodnějšího krmení pro rybniční akvakulturu. Dle dostupných výsledků se jedná o pšenici v kombinaci s přirozenou potravou. Pšenice je velmi energeticky bohatá, ovšem má nízký podíl bílkovin. Naopak přirozený potrava je bohatá na dobře využitelné bílkoviny. Optimální poměr přirozené potravy a pšenice byl 0,25:2. V tomto poměru dokážeme ideálně splnit nutriční požadavek kapra obecného (31 % stravitelných bílkovin, 0,6-0,7 % fosforu, ~3200 kcal?kg-1 stravitelné energie). Vhodným využitím krmiva jsme schopni snížit negativní vliv na kvalitu vody, a to je do budoucna jeden z hlavních cílů.
|
|
|
The impact of zooplankton on carp production in Bohelov ponds
ŠINDLER, Martin
Pravidelným vzorkovaním zooplanktónu približne v dvojtýždňových intervaloch od apríla do októbra 2014, bola sledovaná dynamika zooplanktónu a meniace sa parametre rybničnej vody na Boheľovských rybníkoch, odoberaním vzoriek Schlott-Baurovou metódou v objeme 20 a 60 l. Vzorky boli rozdelené do taxonomických skupín a druhov, triedené na tkz. filtrovateľný zooplanktón nad 500 m. Z rybničných parametrov vody bol sledovaný kyslík, pH, teplota, priehľadnosť a kyselinová neutralizačná kapacita a ich vplyv na produkciu v rybníkoch. Kontrolnými odlovmi v jednotlivých mesiacoch bola dokazovaná priama závislosť prírastku biomasy kapra rybničného (Cyprinus carpio) na abundancii filtrovateľného zooplanktónu s porovnaním rybníka č. 1 a 3. Počas sezóny bola obsádka prikrmovaná kŕmnou pšenicou (Triticum). Abundancia zooplanktónu bola v jednotlivých rybníkoch rozdielna a postupne sa menila podľa narastajúcej rybej obsádky. V rybníku č. 1 bola zaznemenaná väčšia abundancia filtrovateľného zooplanktónu perloočiek Cladocera a nižšia druhová početnosť ako v rybníku č. 3. Narastajúcou biomasou rybej obsádky bola dokázaná znížená abundancia fitrovatelného zooplanktónu, kde prevažoval počet drobného zooplanktónu (< 500 m) ind.l-1. Zooplanktón bol zastúpený najmä druhmi Bosmina longirostris, Chydorus sphaericus, Daphnia galeata, D. parvula, D. ambigua. V rade klanonožcov (Copepoda) boli zachytené prevažne naupliové a kopepoditové štádia druhu Acanthocyclops americanus, vírnici boli zastúpení hlavne Brachionus sp. a Polyartha sp.. Zvýšená abundancia filtrovateľného zooplanktónu, má vplyv na konečný objem biomasy rybej obsádky vyjadrená rastom SGR (%.deň-1) a zníženia koeficientu RKK. Vplyvom intenzívneho hospodárenia spojeného s chovom hydiny počas posledných dekád bol viditeľný zrýchlený proces eutrofizácie so znížením veľkosti litorálneho pásma s podielom makrofytov.
|
|
|
Produkční účinnost upravených krmiv při odchovu tržního kapra na sádkách Rybářství Třeboň.
MELKA, Václav
Cílem této práce bylo ověření produkční účinnosti tepelně a mechanicky upravené pšenice v porovnání s neupravenou pšenicí v chovu tržního kapra na sádkách v Třeboni. Krmný pokus probíhal 120 dní v 8 pokusných sádkách. Jako aplikované krmivo byla vybrána pšenice bez úpravy, pšenice tepelně upravená teplotou 100 °C po dobu 90 sekund a pšenice tepelně upravená a současně mačkaná. Kontrolní obsádka stejné hustoty byla bez přikrmování pouze na přirozené potravě. Pokus probíhal ve dvou opakováních. Obsádky byly přikrmovány 3x týdně v ranních hodinách a na stejném místě v sádce. Každý měsíc proběhlo přelovení obsádek a stanovení sledovaných parametrů. Na konci pokusu byly vyhodnoceny sledované produkční ukazatele. Výsledky produkčních ukazatelů prokázaly pozitivní vliv tepelných a mechanických úprav na produkční účinnost. Nejvyšší produkční účinnost byla dosažena u kaprů přikrmovaných pšenicí tepelně upravenou při 100 °C v kombinaci s mechanickou úpravou mačkáním (FCR - relativní krmný koeficient 2,17 - 0,17; FCE - přírůstek hmotnosti ryb z 1 kg krmiva 0,47 - 0,04; SGR - specifická rychlost růstu 0,63 - 0,06 %.d-1), poté následovala pšenice tepelně upravená při 100 °C (FCR - 2,32 - 0,16; FCE - 0,44 - 0,04; SGR - 0,60 - 0,06 %.d-1) a nejnižší produkční účinnost byla u pšenice bez úprav (FCR - 2,38 - 0,10; FCE - 0,43 - 0,02; SGR - 0,58 - 0,07%.d-1). Tepelné a mechanické úpravy pšenice se jeví jako velmi perspektivní způsoby úprav krmiv pro odchov tržního kapra.
|
|
|
Využití mechanicky upravených krmiv v polointenzívním chovu tržního kapra
VODÁREK, Michal
Byl proveden 120 denní krmný pokus na sádkách v Třeboni v oblasti přikrmování tržních kaprů. Cílem bylo zjistit, jaký způsob úpravy obilovin bude mít nejpříznivější efekt z hlediska produkční účinnosti při mechanické úpravě obiloviny šrotováním a mačkáním v porovnání s obilovinou bez úprav. Teoretická část je zaměřena na charakteristiku přirozené potravy, techniku přikrmování, rozdělení krmiv a jejich vhodnou úpravu k dosažení vysokých růstových výsledků kapra obecného (Cyprinus carpio). V praktické části je uvedena metodika a výsledky produkčních ukazatelů u kaprů krmených triticale bez úprav, šrotováním a mačkáním. Největší produkční účinnost byla zjištěna u kaprů s přikrmováním mačkaného triticale s FCR 0,83; s FCE 1,21 kg a FCR/SGR 1,05; Nejvyšší rychlost růstu měli kapři s přikrmováním šrotovaného triticale (1,2 mm) s SGR: 0,86 %.d-1; Horších výsledků dosáhli kapři přikrmovaní triticale bez úprav: FCR: 1,27; FCE: 0,79 kg; FCR/SGR: 1,61; SGR: 0,79 %.d-1.
|
|
|
Poloumělý výtěr candáta obecného a odchov plůdku na Rybářství Hluboká
MACÁK, Miroslav
Poloumělý výtěr se provádí na baště Čejkovice v areálu Ostrov. V roce 2006 byla spočítána plodnost jikernaček na rybníce č. 7. Po vykulení byla sledována intenzita rychlosti růstu plůdku na výtažnících, dále druhová a velikostní variabilita přirozené potravy a její vliv na rychlost růstu. Byly zaznamenávány základní fyzikální a chemické vlastnosti vody (teplota, pH, obsah O2). V roce 2007 vlivem nedostatku vody a nedostatku velikostně vhodného zooplanktonu bylo sloveno velmi málo candátího plůdku.
|
host ::
RSS.